Vojtova metoda (reflexní lokomoce)
Co je to Vojtova metoda?
Je to způsob, cvičení, kdy v určitých polohách jsou aktivovány reflexní zóny. Toto vede vede k uvolňění zablokovaných spojů mezi mozkem , míchou a svaly. Výsledkem je spuštění globálního pohybového vzoru.
Kdo objevil diagnostiku a terapii podle Vojty?
Princip reflexní lokomoce, diagnostika a terapie podle Vojty byly vytvořeny prof. Václavem Vojtou.
Prof. Dr. Václav Vojta
Profesor Vojta se narodil 12. července 1917 v Mokrosukách, zemřel 12. září 2000 v Mnichově. Působil jako neurolog a dětský neurolog. V srpnu 1968 emigroval z Prahy do Německa, kde začal pracovat na Univerzitní ortopedické klinice v Kolíně nad Rýnem a dále v Dětském centru v Mnichově. Od roku 1990 až do své smrti učil na Karlově univerzitě v Praze.
Princip fungování Vojtovy metody
Vojtova metoda primárně neučí, nenacvičuje a ani netrénuje „ normální“ pohybové děje. Jako je například uchopování, vzpřimování a chůze. Při terapii Vojtovou metodou jsou přímo do mozku vysílány podněty a tím jsou aktivovány a spouštěny „vrozené pohybové vzory“. Toto se pak projeví jako koordinované pohyby trupu a končetin. To znamená, že ovlivníme přímo řízení motoriky!
Dětský neurologický pacient má z 90 % problém ne na periferii nebo-li tedy na svalech, nýbrž má problém s řízením motoriky jako celku. Z různých příčin, podle druhu postižení, dochází k poruše řízení motoriky z centra CNS – mozku. To vede k nastavení špatného svalového napětí a ke spouštění patologických motorických modelů. Výsledkem pak je rozvoj centrální koordinační poruchy, která může vést až do různých dalších projevů dětské mozkové obrny.
Reflexní terapie podle Prof. Vojty umožňuje vstoupit do řízení motoriky přímo v CNS a „nastartovat“ tak aktivaci žádoucích pohybových vzorů.
I po terapii zůstává program pohybového vzoru v mozku pacienta určitou dobu aktivní. Pokud se cvičení opakuje vícekrát denně, vydrží možnost spontánního využití aktivovaných vzorů často po celý den a následně může pacient dosáhnout trvalého zlepšení v motorice.
S tím souvisí nutnost zahájit tuto terapii co nejdříve od zjištění neurologické problematiky u daného dítěte. Je vždy snazší aktivovat „pouze“ zablokované, nežli rušit patologický model již časem zafixovaný a teprve pak spouštět ten optimální.
Asi 70% dětí se vyvíjí ideálně a vrozené pohybové stereotypy jsou spouštěny v ideální kvalitě a v ideálním sledu. 30% dětí se vyvíjí s různými stupněmi „odchylek“
Diagnózy vhodné k terapii Vojtovou metodou
Děti (novorozenci, kojenci, batolata)
- fixované asymetrické držení hlavy (tortikolis, predilekce, plagiocefalie)
- poporodní traumatické poranění šíjových svalů
- asymetrie trupu a pánve
- paréza brachiálního plexu, paréza n. facialis
- pupeční kýla
- rozštěp páteře
- předčasně narozené děti (problémy dýchacích a polykacích svalů)
- opožděný psychomotorický vývoj
- centrální koordinační porucha, CKP
- ortopedické vady hrudníku, kyčlí, chodidel (pes equinovarus - koňská noha)
- poporodní fraktury
- břišní koliky
Děti již chodící v prostoru
- špatný stereotyp chůze ( chůze po špičkách, vtáčení chodidel)
- ortopedické vady ( planovalgozita, varozita či valgozita kolen apod. )
- skolióza
- vadné držení těla
- DMO
- jiná neurologická onemocnění
Dospělí
- cévní mozková příhoda
- periferní parézy
- vertebrogenní onemocnění
- skolióza
- periartritida - bolestivé rameno
- stavy po úrazech míchy
- jiná neurologická onemocnění
Kontraindikace Vojtovy terapie
- akutní horečnaté, resp. zánětlivé onemocnění
- očkování živými vakcínami podle určení lékaře (zpravidla 10 dnů po očkování)
- těhotenství pacienta
- určitá onemocněních, jako je např. osteogeneze, onemocnění srdce aj.
Věk vhodný pro cvičení
Vojtovu terapii lze aplikovat od narození až do vysokého věku. Stanovený cíl je však odlišný.
- U kojenců lze ještě CNS snadno formovat. Nervové dráhy v mozku jsou často jen blokovány, ale v zásadě jsou k dispozici. Náhradní (abnormální) pohybové vzory, které vznikají neustálou, avšak patologií omezenou, snahou kojence o navázání kontaktu jěště nejsou zafixované.
- Předškoláci, školáci a dospívající. Zde může jěště terapie pozitivně ovlivnit období zrání a růstu.
- U dospělých vycházíme z toho, že chceme obnovit přístup k původně zdravým pohybovým vzorům. Které jsou třeba v důsledku CMP zablokované.
Vojtova metoda je náročná a má šanci na úspěch, jen když se cvičí přesně a pravidelně. Pravidelně se musí cvičit proto, aby časem tělo samo automaticky dělalo pohyby, které se aktivují právě cvičením. Dávka cvičení závisí na věku. U malých dětí se cvičí několik minut 4x denně, u školáků 2x denně. Na první pohled to není mnoho, ale někdy je problém rehabilitaci vtěsnat do každodenního režimu. Proto je nutné, aby byl zaučen někdo z rodinných příslušníků a ten se tak stal vykonavatelem rehabilitační léčby. Aby terapie byla prováděná správně a efektivně musí fyzioterapeut dohlížet a korigovat způsob léčby. Instruktáž rehabilitačního programu je důležitým momentem v terapii. Fyzioterapeut je zodpovědný za dávkování léčby a za metodické vedení doprovodu pacienta. Intervaly návštěv jsou stanoveny individuálně tak, aby byla v domácím prostředí zajištěna kvalita prováděné péče.
Úspěšnost léčby hybných poruch Vojtovou metodou je vysoká, zvláště při zahájení léčby v prvních měsících života. Vojtova metoda může bránit vývoji patologické motoriky nejen u kojenců a malých dětí, ale úspěšně jí aplikujeme i u dospělých. Terapie dospělých je velmi podobná. Modely i zóny jsou totožné. Jen četnost terapie se mění. Optimální je, je-li terapie aplikována 1x denně. Velkou výhodou je, stane-li se vykonavatelem rehabilitační léčby člen rodiny. Pravidelné provádění reflexní lokomoce v domácím prostředí, lze docílit většího a déletrvajícího výsledku. Metoda má význam pro rehabilitaci pacientů v neurologii, ortopedii a chirurgii.